
CBAM (uhlíkové clo na hranicích): kdo je skutečně dotčen
CBAM se týká pouze šesti kategorií materiálů, nikoli nábytku ani textilu. Pod 50 tun krytého zboží ročně je většina dovozců osvobozena.
CBAM se netýká většiny výrobků, které naši klienti dovážejí. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích Evropské unie (CBAM) se zaměřuje na šest skupin materiálů: cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, vodík a elektřinu. Pokud dovážíte nábytek, textil nebo hotovou elektroniku, přímo se vás netýká. Pokud dovážíte surovou nebo polozpracovanou ocel či hliník, profily, plechy, trubky, některé kovové díly, pak ano: od 1. ledna 2026 platí definitivní režim.
K 1. lednu 2026 se změnila povaha povinnosti. Od října 2023 do prosince 2025 byl CBAM pouze ohlašovací povinností: dovozce vykazoval emise svého zboží, aniž by cokoli platil. Tato přechodná fáze skončila. Definitivní režim od roku 2026 zatěžuje finanční povinností emise obsažené v dotčeném zboží. Smyslem opatření je srovnat uhlíkové náklady dovezené oceli s náklady oceli vyrobené v Unii, aby se emise jednoduše nepřesunuly za hranice.
Zjednodušení přijaté na podzim 2025, takzvaný „balíček Omnibus“, platné od 20. října 2025, ovšem vyňalo z působnosti velkou většinu malých dovozců. Jednotný hmotnostní práh nyní osvobozuje každého, kdo dováží 50 tun čisté hmotnosti nebo méně zboží spadajícího pod CBAM ročně, kumulovaně za celý rok. Evropská komise odhaduje, že tento práh osvobozuje přibližně 90 % dovozců, přičemž stále pokrývá téměř 99 % dotčených emisí, neboť podstatná část objemu je soustředěna u několika velkých hráčů. Vodík a elektřina z tohoto osvobození vyňaty nejsou.
Nad 50 tun ročně musí dovozce, nebo jeho nepřímý celní zástupce, požádat o status oprávněného deklaranta CBAM. Jde o předchozí administrativní krok, který se vyřizuje u příslušného vnitrostátního orgánu, a ne o formalitu na poslední chvíli: bez tohoto statusu už nelze celně odbavit dotčené zboží. Deklarant pak každoročně vykazuje obsažené emise a odevzdává odpovídající certifikáty.
Harmonogram plateb byl posunut. Prodej certifikátů CBAM, původně plánovaný na leden 2026, začíná až 1. února 2027. První roční přiznání se očekává k 30. září 2027, za dovozy z roku 2026: rok 2026 je tedy skutečně rokem, kdy se emise počítají, ale faktura se vyrovnává až v roce 2027. Cena certifikátů za rok 2026 odráží čtvrtletní průměr aukcí povolenek evropského trhu s uhlíkem (EU ETS), vyjádřenou v eurech za tunu CO2.
Skutečnou léčkou není práh, ale celní zařazení. Je to kód HS vašeho výrobku, který rozhoduje, zda spadá pod CBAM, nebo ne: polozpracovaný hliníkový díl ano, hotový výrobek, který jej obsahuje, nemusí. Špatně zvolený kód vede buď k chybnému přiznání, nebo k opomenutí skutečné povinnosti. Je to přesně ta oblast, kde chyba v nomenklatuře draze stojí, stejně jako u cla a DPH: správný kód se určuje před objednávkou, ne po příjezdu kontejneru.
Naší úlohou je upozornit včas. Už při sourcingu zjišťujeme, zda výrobek spadá do některé ze šesti dotčených skupin, pomáháme odhadnout roční tonáž vůči prahu 50 tun a koordinujeme se s vaší spedicí a celním deklarantem. Buďme upřímní ohledně svých limitů: nejsme účetní kancelář pro uhlíkovou stopu, údaje o emisích pocházejí od výrobce a ověřují se u oprávněného deklaranta. Ale vědět už při výběru dodavatele, že díl vyvolá povinnost CBAM, mění výpočet nákladů na doručené zboží, a přesně to pro vás sledujeme.
CBAM se zaměřuje na kov, ne na vaši pohovku. Pod 50 tun krytého zboží ročně jste pravděpodobně osvobozeni; nad tím se stáváte oprávněným deklarantem. V každém případě nejprve správný celní kód.